"Tak tam zajedeme a uvidíme." říká můj Muž na prohlídku třetího domu v nabídce realit. "Dobře." odpovídám smutně, protože na předchozích domech nám památkáři nedovolili střešní okna...okna, která miluju a celý život si o nich sním a i na kliky u dveří bychom potřebovali svolení. O okapech si máme prý nechat jen zdát. Uf.
Příjíždíme do překrásné oblasti Křivoklátska, do malebné vesničky. Vyjadřuji mé pocity nahlas: "Tomášku, mám pocit, jako bychom zaparkovali Doma." Moje první věta, po příjezdu k nádhernému domu. S vejminkem a bránou uprostřed.
"Ahoj, já jsem Tomáš a já Baru, asi budeme Vaši noví sousedi." oznamujeme našemu, již, sousedovi :)
A je to. Máme Dům. Náš vysněný. Se 14 střešními okny :D jop!
Sny se plní, jen jsem trošku zapomněla na Sebe a Svojí dílničku. A tak mi můj Muž řekl, že mi jí postaví.
A tak se stalo. Po dobu dvou let jsme po částech upravovali malý domeček za vejminkem, který je pro keramickou dílnu jako na zakázku dělaný. Od počátku jsou v něm vystavěné niky, připravené na odkládání hrníčků po dotočení na kruhu. Každičký den užívám tu překrásnou atmosféru mého Domečku, barevné dílny i s kruhama na protažení zad, protože moje maminka má sem tam ty nejoriginálnější Nápady :)
Nakoukněte do galerie, jaké Zázraky se nám s tímto prostorem povedlo vytvořit ❤︎.
